O prasklé gumě, prsaté blondýně a deštivé noci

Když vám v noci praskne pneumatika u auta, a vy stojíte na mostě přes Vltavu, kolem jezdí zběsile auta a motají se veselí opilci, není Vám zrovna veselo.

koláž VV

A ještě méně v pohodě jste, když navíc zjistíte, že originální hever Oplu, který jste vozili ještě krásně zabalený v originálním obalu, je sice celkem elegantně vypadající, ale ve skutečnosti legrační "šidítko", kterým ale v poněkud "nelaboratorních" podmínkách tmy, silného deště, teplot těsně nad nulou a neustálé nutnosti hlídat, zda kolem zrovna nejede tramvaj (když mi někdo bude tvrdit, že noční tramvaje nejezdí často, pošlu ho... někam) naprosto není možno zvednout auto dost vysoko, aby se dalo kolo vyměnit...

Když pak marně máváte na kolemprojíždějící auta včetně "volných" taxíků, uvědomíte si, jakou nevýhodou je být chlap a ne kozatá blondýna.

Protože jste ale chlap, a ne ta blondýna, tak si uvědomíte, že jste kdysi na cestu do Chorvatska někam přibalil ještě starý poctivý hever ze Žigulíku. A protože se tak trochu znáte, začnete předpokládat, že ten hever tam někde ještě může být.

A když ho pak najdete, a pomůžete si s ním, s úlevou konstatujete, že sice jste ho vozili několik let úplně zbytečně, a poslouchali výhrady manželky, kolik máte v autě zbytečných krámů, zjistíte, že to nebylo zbytečné a že se vám ten kus kovu nakonec za všechny ústrky v podobě méně místa v kufru a manželčiných poznámek odměnil.

Tak jo. Dopadlo to dobře. Ani to prasknutí gumy uprostřed křižovatky nemělo fatální následky. Tak jsem vlastně spokojený. Vše se v dobré obrátilo. A jsem rád, že nejsem prsatá blondýna. Byla to zajímavá noc.