O jedné písni; ale i o slzách bezmoci, čepicích a karavaně

V.Voráček

Vybavuje se mi v posledních dnech stále častěji písnička, kterou v roce 1968 zpíval (snad, pokud mne paměť neklame) Jaromír Majer spolu s jednou malou holčičkou. Měla zhruba tento text (případné chyby jdou na vrub mé paměti):
"Táto, táto,
Míša mi vzal míč,
popad ho a maucta,
běžel s ním pryč.
Jemu je to fuk,
a hned se začne prát.
Viď, že mi žádný kluk
můj míč nesmí brát.
Jen věř dítě mé,
svět má svůj pevný řád,
nic, nikdo z nás,
těm druhým nesmí brát,
vše se nakonec,
v dobré obrátí,
co vzal nám čas,
časem zas navrátí."
Táto, táto,
tys to všechno splet
Já chci jen svůj míč,
a to teď, teď, hned…
Nějak tak ta písnička byla, dál si text nevybavuji. Jen ještě vím, že pak končila tím, že se holčička táty ptala, proč má na krajíčku pláč.
Když jsem ve svých necelých deseti letech viděl jet ruské tanky na Prahu, nechápal jsem, proč jim nevzdorujeme. I ta zmíněná písnička pomohla pochopit. Vzpomínám na nebožtíka dědečka, který mi tenkrát se slzami v očích řekl - jsou silnější, uplácali by nás čepicema. Bezmoc a slzy. To bylo v té písničce, ale i v naší tehdejší skutečnosti.
Celý Krymský konflikt je zase právě o tomhle. O tom, že ten silnější si bere něco, co patří tomu slabšímu. Má k tomu své vznešené, velké důvody, a dlouho dopředu připravené argumenty. Možná posloužila i nedávná olympiáda a kvanta bezpečnostních složek, soustředěná nenápadně na černomořské pobřeží...Kdo ví. První obětí války je pravda. Napsal již Aischylos. A je to tak. Historie věří vítězům... A tak propaganda předvádí, co umí.

Zase jsou ve hře zvací dopisy - nepřipomíná Vám to něco? Jde o zvací dopis svrženého prezidenta, který se k jeho autorství nehlásí; ale "velvyslanec" toho pozvaného, silného "mírotvorce" tím dopisem mává. Nedávno zemřelý Vasil Biľak taky věděl, proč existenci zvacího dopisu vždy popíral, až z jeho existence těžil.

Je to ale i zvací dopis tzv. autonomní vlády. Vlády, jejíž autonomie funguje leda jen na bázi "sovětského" modelu, tedy směrem "dovnitř", jako určitý orgán vyšší místní samosprávy svého druhu, ale z hlediska vnější, zahraničně-politické suverenity se jedná o postavení, jehož suverenita je srovnatelná s mezinárodní suverenitou Polívkova Valašského království. Uznávám jen, že její politický význam je možná větší, než byl politický význam signatářů zvacího dopisu z řad pražských Pragováků.

Ale jinak - klobouk dolů. Dříve vyzkoušený propagandistický model funguje. Konec konců, funguje i další podobný model. Ten vyzkoušel už Hitler. Také vlastně zabral Sudety, jen proto aby ochránil místní obyvatelstvo před národnostní šikanou. A pak zabral i zbytek. Pardon, nezabral. Jen vzal pod ochranu. Proto také ten krásný název - Protektorát Čechy a Morava. Historie se opakuje, a my se můžeme bud smát nebo brečet. Co se vlastně stalo?
Silnější si vyšlápl na slabšího, aby mu vzal něco,  co chce sám. A my všichni kolem na to koukáme. Budeme koukat ještě dlouho. Možná budem trochu i nadávat. Ale najdou se mezi námi i takoví, kdo tomu silnějšímu zatleskají, jaký pěkný políček tomu slabšímu vyťal.
Je to všechno o ochraně slabších. Ne o vnuceném protektorátu. Je to o tom, že své nesporné síly nesmím nikdy použít k tomu, abych toho slabšího nutil k něčemu, co on sám nechce. Jsem možná divnej. Ale nikdy bych neudeřil ženu nebo dítě. A ani chlapa, kterého vyhodnotím jako slabšího, nikdy nepraštím; leda jej popadnu za flígr a odsunu si ho z cesty, pokud na mne útočí. A tím je dáno i to, že vždy budu na straně slabších i v každém takovémto konfliktu. Vždy budu proti agresorovi.

Ano, agresorem někdy může být i ten slabší. Ale pak bedlivě sleduji, zda ten silnější ho jen popadne za límec a drží si ho od těla, nebo zda cítí potřebu si toho slabšího pod velkými hesly podmanit a převychovat obrazu svému.
Ano, vím. A je mi z toho smutno. Asi to zase "tak nějak dopadne". Již soudruh Husák neblahé paměti s oblibou citoval arabské přísloví - "psi štěkají, ale karavana táhne dál".

Chvíli budeme všichni (pardon, skoro všichni...ano, jsou opravdu i takoví, kdo radši budou křičet, že Rusové při upevňování svého velkoruského impéria nedělají vlastně nic špatného a nic, co by třeba někdy dříve neudělaly i jiné velmoci...) trochu štěkat a poukazovat na to že se děje něco zlého...Pak na Krymu proběhne dávno připravené referendum. A to všechny diskuse učiní bezpředmětnými.

Ano, to historie také zná. Už se to taky osvědčilo...Ostatně...jste přesvědčeni o tom, že Zakarpatská Ukrajina se opravdu tenkrát chtěla vymanit z "područí" Československa a stát se součástí Sovětského svazu?